Proč v zimě vysychá pleť? Vlhkost v bytě má číslo

Venku nula, vzduch nasycený skoro na osmdesát procent, doma zatopeno na dvaadvacet stupňů. Kolik vlhkosti zbude v pokoji? Ne osmdesát procent, ani polovina. Vyjde to na devatenáct. Tenhle jeden výpočet vysvětluje zimní stahování pokožky líp než většina rad, které na to téma najdeš.

Kolik vlhkosti v bytě zbude, když se venku ochladí?

Relativní vlhkost není množství vody. Je to podíl. Skripta aplikované termomechaniky na ČVUT ji definují jako poměr tlaku vodní páry k tlaku nasycené vodní páry při stejné teplotě. Jmenovatel toho zlomku prudce roste s teplotou. Čitatel se ohřátím nezmění vůbec, protože radiátor do vzduchu žádnou vodu nepřidává.

Tlaky nasycené vodní páry má tabulka K.2 normy ČSN 73 0540-3: při 0 °C je to 611 Pa, při 22 °C už 2642 Pa. Když tedy venkovní vzduch s 80% vlhkostí ohřeješ z nuly na dvaadvacet stupňů, zůstane v něm 489 Pa vodní páry, jenže nasycení je teď čtyřikrát dál. Relativní vlhkost spadne na 18,5 %.

Venku (při 80% vlhkosti)	Tlak nasycené páry venku	Vlhkost v bytě po ohřátí na 22 °C
−5 °C	401 Pa	12 %
0 °C	611 Pa	19 %
+5 °C	872 Pa	26 %
+10 °C	1228 Pa	37 %

Zjednodušený výpočet z tabulky ČSN 73 0540-3. Předpoklad: venkovní vzduch má 80% vlhkost, vytápí se na 22 °C a do vzduchu se nepřidává žádná další voda.

Z poslední podmínky plyne, že jde o spodní hranici, ne o hotový stav. V bytě se voda přidává pořád: orientační tabulka podle Gertise a Erhorna uvádí u člověka při lehké činnosti 30 až 60 g za hodinu, u vaření 600 až 1500 g a u mokrého vyždímaného prádla 100 až 500 g. Pod zhruba 7 °C venku ovšem samotný přiváděný vzduch třicetiprocentní hranici neudrží, ať větráš jakkoli.

Odkud se vzalo „doporučených 40 až 60 %“?

Rozsah 40 až 60 procent koluje po českých článcích jako doporučení, obvykle bez zdroje. Konkrétní číslo v předpisech najdeš, ale vypadá jinak a ptá se na jinou otázku. Vyhláška č. 6/2003 Sb. má v tabulce č. 3 pro pobytové místnosti dva údaje: v teplém období roku nejvýše 65 %, v chladném období roku nejméně 30 %.

Jenže § 1 téže vyhlášky říká, na co se vztahuje: na stavby zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysoké školy, školy v přírodě, stavby pro zotavovací akce, zdravotnická zařízení, ústavy sociální péče, ubytovací zařízení, stavby pro obchod a stavby pro shromažďování většího počtu osob. Byty v tom výčtu nejsou. Hodnota „nejméně 30 %“ tedy není hygienický limit pro tvůj obývák, je to požadavek na provozovatele školy nebo ubytovny.

Jedna místnost v bytě se přitom chová přesně opačně. Petr Blasinski a Aleš Rubina z Ústavu technických zařízení budov VUT v Brně měřili od února do června 2011 mikroklima koupelny a průměrná relativní vlhkost za celou dobu měření vyšla 69,7 %, tedy nad horní hranicí té vyhlášky. Výsledkem byla kondenzace v rozích a narušená omítka. Ve stejném bytě tak v zimě platí dvě protichůdné rady naráz: v pokoji vlhkost spíš drž, v koupelně ji odvětrej.

Vysušuje suchý vzduch pleť, nebo to tak jen vypadá?

Nejbližší data máme domácí. Tým kolem Ivy Dolečkové změřil hydrataci rohové vrstvy, průchod vody bariérou (TEWL), maz a pružnost u 446 českých žen v průběhu celého roku. Studie ve Skin Research and Technology potvrdila nízkou hydrataci povrchu i nízkou tvorbu mazu v zimě. Zároveň ale autoři uzavírají, že data o sezónních změnách kůže jsou stále značně nekonzistentní.

Právě ta nekonzistence je zajímavá. Systematický přehled patnácti studií o vlivu prostředí na TEWL v Journal of Cosmetic Dermatology došel k závěru, že vliv klimatu a ročního období nelze vysvětlit samotnou teplotou a relativní vlhkostí, protože si jednotlivé práce navzájem odporují. Dvě studie, které sledovaly přímo vlhkost v místnosti, neukázaly mezi vlhkostí a TEWL žádnou významnou souvislost.

Jedna z nich má detail, který stojí za celou kapitolu. Jedenáct žen spalo noc v pokoji s vlhkostí pod 30 % a jinou noc nad 70 %. Mezi oběma nocemi se TEWL nelišil. Po noci ve 30% vlhkosti se ale významně zvedl až po ranním umytí obličeje. Suchý vzduch sám bariéru neprorazil, zato ji připravil na to, co s ní udělá mytí.

Pomůže zvlhčovač vzduchu na suchou pleť?

Na tuhle otázku existuje přehled Cochrane z roku 2021. Zahrnul 13 studií a nejméně 4551 účastníků a ptal se, jestli zvlhčování vnitřního vzduchu zmírní suchost očí, nosu a kůže na pracovištích a ve školách. Výsledek pro pokožku: malý až žádný efekt. Sloučené výsledky dvou studií daly poměr šancí 0,66 s intervalem spolehlivosti 0,33 až 1,32, tedy výsledek, který nevylučuje ani zlepšení, ani zhoršení, a jistota důkazu je nízká. Pocit vydýchaného vzduchu se přitom při zvlhčování významně zvýšil.

Přehledová práce Goada a Gawkrodgera v JEADV to shrnuje podobně: mlžení zvýšilo obsah vody v rohové vrstvě a epidemiologické studie spojují nízkou vnitřní vlhkost s častějším ekzémem, jenže jiné práce ukazují, že nízká vlhkost může funkci bariéry naopak zlepšit. Autoři literaturu označují za neprůkaznou.

Praktický překlad: zvlhčovač může zpříjemnit dýchání, ale doložená péče o suchou pokožku to není.

Co tedy v zimě doopravdy změnit

1. Sniž teplotu v pokoji o dva stupně. Stejný vzduch ohřátý na 20 místo 22 °C má podle stejné tabulky relativní vlhkost o dva procentní body vyšší. Je to nejlevnější dostupná páka.
2. Větrej krátce a naplno, ne trvale pootevřeným oknem. V zimě každá výměna vzduchu vlhkost snižuje, takže dlouhé mikrovětrání je nejhorší z obou světů.
3. Koupelnu řeš opačně. Po sprše odvětrej, aby vlhkost nešla do zdí. Pára ze sprchy zbytek bytu stejně nezachrání.
4. Vodu doplň na pokožku, ne do vzduchu. Krém nanes do tří minut po osprchování, na ještě vlhkou kůži. Rozepsali jsme to v článku o tom, proč rozhodují první tři minuty po sprše.
5. Nepřidávej v zimě další zátěž. Drž nižší teplotu vody, méně mýdla a stejnou frekvenci exfoliace jako v létě. Pomůže rozbor ideální teploty sprchy, přehled toho, co mikrobiomu vadí, a text o tom, jak často exfoliovat pleť.

Ta studie se spánkem ukazuje, kde je páka. Vzduch v pronajatém bytě z velké části neovlivníš, kontakt s vodou ano. A když pokožka jde do zimy s nižší hydratací povrchu i nižší tvorbou mazu, je každodenní mytí proměnná, kterou máš celou ve své režii. Naše sprchová hlavice s filtrem podle karty produktu odstraňuje více než 90 % chloru, těžkých kovů a nečistot, a kdo v zimě potřebuje hlavně doplnit vodu na povrch, sáhne po séru s kyselinou hyaluronovou hned po osušení. Mechanismus, proč na tom vodě záleží, jsme rozebrali v textu o narušené kožní bariéře.

Časté dotazy

Jaká vlhkost vzduchu je v bytě v zimě normální?

Záleží hlavně na venkovní teplotě a na tom, kolik vody v bytě vznikne. Samotný ohřátý venkovní vzduch dá při nule venku a 22 °C uvnitř asi 19 %. S vařením, praním a dýcháním se reálně dostaneš výš, obvykle někam mezi 30 a 45 %. Hodnoty kolem 20 % nejsou porucha, ale důsledek fyziky.

Pomůže miska s vodou na radiátoru?

Málo. Tabulka podle Gertise a Erhorna počítá u volné vodní hladiny zhruba 40 g za hodinu na metr čtvereční. Miska o průměru 25 cm má plochu necelých 0,05 m², tedy asi 2 g za hodinu. Jedna sprcha přivede do bytu podle téže tabulky kolem 2600 g za hodinu provozu.

Mám se v zimě sprchovat méně často?

Doložený problém není frekvence, ale teplota vody, množství mýdla a to, co uděláš po osušení. Data o mikrobiomu i o bariéře ukazují, že rozhoduje způsob mytí, ne jeho počet.

Je suchý vzduch důvod koupit zvlhčovač kvůli pleti?

Na základě přehledu Cochrane ne. Na suchou kůži vyšel malý až žádný efekt při nízké jistotě důkazů a pocit vydýchaného vzduchu se zhoršil. Pokud tě trápí hlavně nos a oči, může dávat smysl, ale jako péče o pokožku je to slabě podložená volba.