Dvě hromádky černého aktivního uhlí vedle sebe, jemné a hrubší, na světlém dubovém stole

Kokosové vs černé aktivní uhlí: čím se liší filtrace

Na obalech filtrů se aktivní uhlí často prodává jako prémiový bonus: „kokosové“, „ze skořápek“. Mezi uhlím z kokosových skořápek a z černého (bituminózního) uhlí je ale reálný technický rozdíl a týká se hlavně velikosti pórů. Mikropóry jsou užší než 2 nanometry a právě v nich se zachytávají malé molekuly jako chlor. Kokosové uhlí jich má zhruba o polovinu víc. Co to pro tvůj filtr znamená v praxi?

Klíčové poznatky
  • Aktivní uhlí do filtrů se vyrábí hlavně ze tří surovin: kokosových skořápek, černého (bituminózního) uhlí a dřeva. Liší se strukturou pórů.
  • Kokosové uhlí má nejvíc mikropórů (užší než 2 nm) a sedí na malé molekuly: chlor a těkavé organické látky. Černé uhlí má víc větších pórů a bere spíš velké organické molekuly (chuť, barva, zápach).
  • Kvalitu naznačuje jodové číslo (mikroporézní kapacita v mg/g). Kokosové bývá 1000 až 1200 mg/g, uhlíkové 700 až 950 mg/g.
  • Samotný nápis „kokosové“ výkon nezaručuje. Rozhoduje kvalita aktivace, kontaktní čas s vodou a včasná výměna kartuše.

Z čeho se aktivní uhlí do filtrů vyrábí?

Aktivní uhlí není jedna látka. Je to surovina bohatá na uhlík, kterou při vysoké teplotě „aktivují“ párou nebo chemikáliemi. Tím v ní vznikne hustá vnitřní síť pórů, na jejichž stěny se pak zachytávají nečistoty. Ve filtrech na vodu potkáš nejčastěji tři výchozí suroviny: kokosové skořápky, černé (bituminózní) uhlí a dřevo.

Klíč je v tom, že každá surovina dá jinou strukturu pórů. Podle přehledu výrobce uhlíkových blokových filtrů mají póry v uhlí z černého uhlí větší rozměry, zatímco kokosové skořápky dávají výrazně hustší síť těch nejmenších pórů. Dřevo je někde mezi, s převahou středních a větších pórů. A právě velikost pórů rozhoduje o tom, co uhlí ve vodě reálně zachytí.

Černé pórovité granule aktivního uhlí vysypané z bílé filtrační kartuše

Proč rozhoduje velikost pórů?

Póry se dělí podle šířky do tří kategorií: mikropóry (užší než zhruba 2 nanometry), mezopóry (zhruba 2 až 50 nm) a makropóry (nad 50 nm). Nejde o detail pro chemiky. Do úzkého mikropóru se vejde jen malá molekula a zároveň se v něm drží nejsilněji.

Recenzovaná studie o výrobě vysoce kvalitního aktivního uhlí popisuje, že v nejužších mikropórech molekulárních rozměrů dochází k takzvanému zaplnění mikropórů: malé molekuly se do nich vážou obzvlášť ochotně. Autoři shrnují, že mikropóry patří k nejdůležitějším prvkům kvalitního aktivního uhlí. Chlor i většina těkavých organických látek jsou přesně takové malé molekuly, takže jim mikroporézní uhlí sedí. Naopak větší organické molekuly, které dělají zákal, barvu nebo zatuchlý zápach z rozložené organiky, potřebují spíš prostornější mezo a makropóry.

Je kokosové aktivní uhlí lepší?

Na malé molekuly obvykle ano. Kokosové skořápky dávají zhruba o 50 % víc mikropórů než uhlí z černého uhlí. Číselně to naznačuje takzvané jodové číslo, což je standardizovaná míra mikroporézní kapacity v mg/g, která přímo sleduje póry užší než 2 nm. Kokosové uhlí se běžně pohybuje mezi 1000 a 1200 mg/g, uhlí z černého uhlí spíš mezi 700 a 950 mg/g.

Kokosové uhlí má i praktické plusy: je tvrdší a odolnější proti otěru, práší se míň a má nízký obsah popela. Jako surovina je navíc obnovitelné, protože skořápky jsou vedlejší produkt sklizně několikrát do roka a k jejich získání se nekácí stromy. Černé uhlí se naopak musí těžit. To ale neznamená, že je „horší“ ve všem. Díky většímu podílu středních a velkých pórů si lépe poradí s objemnějšími organickými molekulami. Otázka tedy nezní „které je lepší“, ale „lepší na co“.

Surovina Převažující póry Co bere nejlíp Poznámka
Kokosové skořápky Nejvíc mikropórů Chlor, malé a těkavé organické látky Tvrdé, málo prachu, obnovitelná surovina, vyšší cena
Černé (bituminózní) uhlí Víc mezo a makropórů Větší organické molekuly, chuť a zápach Těžené, levnější, vyvážený poměr pórů
Dřevo Hlavně mezo a makropóry Chuť, barva, zápach Nízká hustota, lehčí materiál
Bílá filtrační kartuše na dubové polici v koupelně se zelenými kachličkami

Co nápis „kokosové“ na obalu (ne)zaručuje?

Tady je poctivá hranice. Surovina je jen jedna proměnná z několika. Stejně tak rozhoduje kvalita aktivace, distribuce velikosti pórů a to, jak dlouho voda s uhlím reálně zůstane v kontaktu. Platí i zdánlivě protichůdné pravidlo: vyšší celkový povrch uhlí automaticky neznamená lepší adsorpci, protože stejně důležitá je velikost pórů a to, jak k sobě molekula a póry pasují. Špatně aktivované kokosové uhlí tak může zaostat za dobře vyrobeným uhlím z černého uhlí.

U hotového filtru navíc rozhoduje celá konstrukce, ne jen jméno suroviny na krabičce. Ve sprše teče horká chlorovaná voda rychle a v ní samotné uhlí slábne, proto se často kombinuje s dalším médiem, které cílí na horkou vodu a kovy. Jak to funguje dohromady, rozebíráme v článku o tom, co uhlíkový filtr ve sprše odstraní a co ne. A i to nejlepší uhlí má konečnou kapacitu, takže bez včasné výměny ztrácí smysl.

Co si z toho vzít pro sprchu

Ve sprše je hlavní starost chlor a kovy, tedy malé molekuly, na které mikroporézní uhlí sedí. Kokosová surovina je proto rozumná volba materiálu. Reálný výsledek ale posuzuj podle filtru jako celku, ne podle nápisu. Praktický postup ve zkratce:

  1. Ujasni si, co má filtr řešit. Ve sprše je to hlavně chlor a kovy. Kdy filtr vůbec dává smysl, rozebíráme v článku kdy filtraci ve sprše opravdu potřebuješ.
  2. Nečekej od uhlí změkčení vody. Vápník a hořčík (tvrdost) uhlí neváže, na to je změkčovač. Kolik tvrdosti reálně máš, závisí na městě, viz rozbor české vody z kohoutku.
  3. U horké vody a kovů sázej na kombinaci médií, ne na samotné uhlí.
  4. Hlídej výměnu. I nejlepší kokosové uhlí má konečnou kapacitu, návod je v článku kdy filtr ve sprše vyměnit.
  5. Neřeš jméno suroviny, ale parametry a čistou vodu na výstupu.

Kde to potkáš u nás

Náš uhlíkový filtr cílí přesně na to, co ve sprše nejvíc vadí: odstraní přes 90 % chloru, těžkých kovů a dalších nečistot, a měníš ho po třech měsících, aby si držel kapacitu. Když chceš filtraci i silnější proud v jednom, koukni na sprchovou hlavici s filtrem. Ať sáhneš po čemkoli, řiď se tím, co filtr reálně odstraní a jak často se vyměňuje, ne jen nápisem na obalu.

Časté dotazy

Je kokosové aktivní uhlí opravdu lepší než z černého uhlí?

Na malé molekuly jako chlor a těkavé látky obvykle ano, díky vysokému podílu mikropórů. Na velké organické molekuly (chuť, barva, zápach) bývá naopak lepší uhlí z černého uhlí s většími póry. Záleží, co konkrétně filtruješ.

Co je jodové číslo?

Standardizovaná míra mikroporézní kapacity uhlí v mg/g, která sleduje póry užší než 2 nm. Vyšší číslo znamená víc mikropórů. Kokosové uhlí se běžně pohybuje kolem 1000 až 1200 mg/g, uhlí z černého uhlí spíš 700 až 950 mg/g.

Poznám druh uhlí ve filtru na vodě?

Přímo většinou ne. Řiď se parametry, jako je doporučená výměna a to, co filtr deklaruje odstranit, ne jen slovem „kokosové“ na obalu. Kvalitu aktivace obalový marketing nezaručí.

Odstraní aktivní uhlí vodní kámen (tvrdost)?

Ne. Vápník a hořčík aktivní uhlí neváže, na tvrdost vody je potřeba změkčovač. Uhlí řeší chlor, kovy, chuť a zápach, ne usazeniny vodního kamene.

Zpět na blog