Chromová sprchová hlavice položená na kamenné polici v světlé koupelně

Jak vyčistit sprchovou hlavici? Ocet řeší jen půlku

Každý český návod na sprchovou hlavici končí stejně: nalij ocet do sáčku, přivaž ho na hlavici a nech přes noc působit. Interval bývá „jednou za měsíc“, zdroj u něj nenajdeš. A hlavně: v hlavici jsou dvě různé vrstvy a ocet řeší jenom jednu z nich.

Klíčové poznatky

  • Vodní kámen je uhličitan, tedy sůl, kterou kyselina rozpustí. Měkký povlak na stejném místě je něco jiného a ten se musí setřít.
  • Jediný interval, pod kterým je podepsaná nějaká autorita, zní „čtvrtletně, nebo podle rychlosti zanášení“ a začíná rozebráním hlavice.
  • České doporučení tvrdosti 2,0 až 3,5 mmol/l leží celé v pásmu, které WHO označuje za velmi tvrdou vodu. Je to kompromis pro zdraví, ne pro tvoje trysky.
  • Ve stěrech ze sprchových hlavic bývají mykobakterie nabohacené více než stokrát oproti vodě, která hlavicí protéká.

Co ocet z hlavice opravdu odstraní?

Bílá krusta kolem trysek je vysrážený minerál. Světová zdravotnická organizace ho ve svém podkladovém dokumentu k tvrdosti vody popisuje přesně: tvrdá voda vede k usazování vodního kamene v rozvodu a také v místech, kde se voda ohřívá, protože tam vznikají nerozpustné uhličitany kovů, které pokrývají povrchy a snižují účinnost výměníků (WHO, Hardness in Drinking-water). Sprchová hlavice je přesně takové místo: teplá voda, velký povrch a spousta úzkých otvorů.

Uhličitan vápenatý je sůl a kyselina ho rozpouští. Ocet i kyselina citronová proto fungují a nepotřebuješ nic dražšího. Zanesené trysky se navíc projeví na proudu, takže odvápnění je i nejlevnější první krok, když ti ve sprše teče slabě.

Detail trysek sprchové hlavice s bílými usazeninami vodního kamene

Odkud se vzalo „jednou za měsíc“?

Nikde. Zato existuje dokument, který frekvenci uvádí a je pod ním podepsaný úřad. Britský Health and Safety Executive v technické směrnici HSG274 (část 2) předepisuje u sprch a sprchových baterií tohle: rozebrat, vyčistit a odvápnit odnímatelné části, hlavice, vložky a hadice, a to čtvrtletně, nebo podle rychlosti zanášení a dalších rizikových faktorů (HSE, HSG274 část 2).

Na té větě jsou zajímavé dvě věci. Za prvé jsou v ní tři slovesa, ne jedno: rozebrat, vyčistit, odvápnit. Namočení v octu pokrývá poslední z nich. Za druhé to není kalendářní pravidlo. Číslo je jen výchozí bod a rozhoduje rychlost zanášení, kterou má každý jinou. Pro domácnosti mimochodem tentýž dokument žádnou frekvenci neuvádí, majitelům nájemních bytů jen ukládá nájemníkům doporučit, aby hlavice pravidelně čistili.

Proč tvůj interval není interval souseda?

Rychlost zanášení určuje hlavně tvrdost vody, tedy suma vápníku a hořčíku. WHO ji dělí do čtyř pásem podle obsahu uhličitanu vápenatého: pod 60 mg/l je voda měkká, 60 až 120 mg/l středně tvrdá, 120 až 180 mg/l tvrdá a nad 180 mg/l velmi tvrdá.

Kategorie podle WHO mg/l CaCO₃ Přepočet na mmol/l
měkká pod 60 pod 0,60
středně tvrdá 60 až 120 0,60 až 1,20
tvrdá 120 až 180 1,20 až 1,80
velmi tvrdá nad 180 nad 1,80
české doporučení pro pitnou vodu ≈ 200 až 350 2,0 až 3,5

Poslední řádek je pointa. Vyhláška o pitné vodě doporučuje tvrdost 2,0 až 3,5 mmol/l, vápník 40 až 80 mg/l a hořčík 20 až 30 mg/l (Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje). Po přepočtu je to zhruba 200 až 350 mg/l uhličitanu vápenatého, tedy celé pásmo leží nad hranicí, od které WHO mluví o velmi tvrdé vodě.

Není v tom rozpor, jen jiná otázka. Hygienické doporučení sleduje zdravotní přínos vápníku a hořčíku, ne životnost baterií, a hygienici sami píší, že zdravotní požadavek se s tím technickým nekryje. WHO jde ještě dál: pro tvrdost žádnou doporučenou hodnotu nestanovuje, protože na to nemá dost dat. Nikdo tedy nemá povinnost dodávat ti vodu, která ti nezanáší sprchu. Orientační čísla pro velká města najdeš v článku co je v české vodě z kohoutku.

Druhá vrstva, kterou kyselina neřeší

Vedle minerální krusty se uvnitř hlavice drží biofilm, tedy tenký slizký povlak mikroorganismů. Není to totéž a nevzniká to ze stejného důvodu. Vědci z University of Colorado odebrali stěry ze 45 sprchových hlavic v USA a našli v nich sekvence netuberkulózních mykobakterií nabohacené více než stokrát oproti obsahu ve vodě, která hlavicí protéká (Feazel et al., PNAS 2009).

Navazující práce zapojila 656 domácností v USA a Evropě a přinesla výsledek, který se do prodejního textu nehodí ani nám: nejvyšší množství mykobakterií měly domácnosti napojené na vodu dezinfikovanou chlorem, víc než domácnosti se studnou (Gebert et al., mBio 2018). Zbytkový chlor v potrubí tedy hlavici zevnitř neudrží čistou.

Držme se ale toho, co studie skutečně říkají. Obě popisují, co v hlavicích roste, ne co to udělá zdravému člověku ve sprše, a druhá z nich je srovnání domácností, ne pokus. Filtr v hlavici nezkoumala ani jedna, takže z nich nevyčteš argument pro filtraci ani proti ní. Pro praxi z nich plyne totéž, co říká HSE: povlak je organický a jde dolů mechanicky. O tom, co se ve sprše děje s pokožkou a jejími vlastními mikroby, píšeme v článku o mikrobiomu pokožky.

Rozebraná sprchová hlavice, kartáček a miska s roztokem

Praktický postup ve zkratce

  1. Zavři vodu a hlavici odšroubuj. Většina hlavic jde odšroubovat rukou, na pevnější spoj stačí hadr a kleště. Postup krok za krokem máme v samostatném návodu.
  2. Rozeber, co se rozebrat dá. Tohle je krok, který se v českých návodech nejčastěji přeskakuje. Sítko, těsnění a tryskovou desku dej zvlášť.
  3. Trysky a vnitřek přejeď měkkým kartáčkem. Mechanická část práce. Povlak, který kyselina nerozpustí, jde dolů třením.
  4. Díly nech odležet v kyselém roztoku. Ocet nebo roztok kyseliny citronové, několik hodin. Předtím zkontroluj návod ke své hlavici, ne každý povrch a těsnění snese kyselinu stejně.
  5. Vykartáčuj podruhé, propláchni a zapiš si datum. Druhé kartáčování odstraní změklý zbytek. Datum si poznamenej, protože bez něj nemáš jak poznat, jestli ti hlavice zarůstá za šest týdnů nebo za půl roku.

Co z toho platí na naši vlastní hlavici

Úplně všechno. Hebchee hlavice je taky kus plastu a kovu s tryskami, ve kterém stojí teplá voda, a vodní kámen se v ní usazuje stejně jako v jakékoli jiné. Když jsme si při psaní otevřeli vlastní produktové karty, zjistili jsme, že o čištění hlavice na nich není ani věta. To je mezera na naší straně a opravíme ji.

Jedna věc se ale hodí: uhlíkovou kartuši doporučujeme měnit po třech měsících, tedy ve stejném intervalu, jaký HSG274 uvádí u odvápnění. Při výměně je hlavice stejně rozebraná, takže ji rovnou vykartáčuj a nech odležet v octu. Pamatuješ si pak jediný interval. Kdy přesně kartuši vyměnit a podle čeho to poznat, rozebíráme v článku kdy vyměnit filtr ve sprše.

Časté dotazy

Jak často mám sprchovou hlavici čistit?

Jediný interval s dohledatelným zdrojem je čtvrtletní, a i ten je podmíněný: britská technická směrnice HSG274 ho uvádí jako „čtvrtletně, nebo podle rychlosti zanášení“. Když u tebe naroste povlak za šest týdnů, je tvůj interval šest týdnů. Když je hlavice po třech měsících čistá, klidně ho protáhni.

Stačí hlavici namočit do octa bez rozebírání?

Na uhličitany namočení funguje, protože kyselina se k nim dostane. Na měkký povlak uvnitř ne, ten je potřeba setřít. Proto oficiální postup začíná slovesem „rozebrat“ a teprve pak přijde čištění a odvápnění.

Pomůže filtr ve sprše proti vodnímu kameni?

Ne. Uhlíková kartuše cílí na chlor a další nečistoty, vápník a hořčík ve vodě nechává být, takže tvrdost vody a s ní i rychlost zanášení zůstávají stejné. Rozdíl mezi filtrem a změkčovačem jsme rozebrali v samostatném článku. Na co filtr ve sprše zabírá a na co ne, shrnuje článek pomůže filtr na vodu do sprchy na chlor i na tvrdou vodu?

Poznám zanesenou hlavici podle slabšího proudu?

Bývá to první příznak, ale ne jediná možná příčina. Slabý proud může mít původ i v tlaku v rozvodu nebo v perlátoru, takže než hlavici odsoudíš, projdi si i ostatní příčiny slabého tlaku.

Zdroje

Zpět na blog